Takový je život:Vítejte na těchto stránkách :)

"Proč sepsáno"

- sepsala jsem to stručně, na rychlo, aby jste tedy věděli o co jde, co mě zranilo a taky pro ty co se zastávají - "mého bratra a jeho přítelkyně"

- protože neustále si každý vyslechne jen jejich verzi, jejich "takzvané pohádky"....

..... a mě už vážně štvalo, že každý dokáže jen odsoudit, aniž by věděl jak to bylo či je....


A ZNÁMÉHO RČENÍ:
- "ZA DOBROTU NA ŽEBROTU"

DÁLE:
- "CO NECHCEŠ PŮJČ"

A V NEPOSLEDNÍ ŘADĚ:
- "CO MÁŠ - O TO STEJNĚ PŘIJDEŠ"


MATKA – moc hodná – opravdu „až moc hodná“ – teoreticky řečeno - „když mohla – pomohla“ ….

OTEC – nemocný, epileptik, bral bezmocnost, a říkal již nějakou dobu a za daných okolností - „co se mu hodilo“ …. (mám psát o tom, jak říkal před tetou Lídou, jak nás každý večer koupal, dal nám večeři a dal spát, nebo jak třicet let řídil autobus, když to tvrdil před policií při jisté naší dopravní nehodě…., je toho víc….)

BRATR – již v mládí dokázal na matku vzít násadu, hůl ... smutný, ubohý nebo pro někoho – je tohle - normální?....

BRATROVA PŘÍTELKYNĚ – jinak řečeno - „jeho družka“ – vytěž z toho - co můžeš i za cenu „ublížit jinému“ ….


STĚHUJEME SE DO MĚSTA:

-první kámen úrazu – bratrovi se to nelíbí, neváhá použít na svojí mámu nejen „násadu“, nestěhuje se s námi, zůstává …


– bylo…., život jde dál a bratr se přeci jen odstěhuje k nám, za námi….

…… BRATR se po čase stěhuje do pronájmu, žení se, má první dítě…, neklape to, najde si jinou…., pak zase jinou, s kterou čeká dítě…, v práci má problém …., co z toho? - půl roku za mříže….

JÁ – mám mezitím pronajatý byt…, dobrou práci…., mám auto…., nebyl problém jezdit za bratrem na návštěvy…, předtím naložit jeho těhotnou přítelkyni…, co potřeboval - měl – od své matky a ode mě…, a nebylo toho zrovna málo….,
…. Propuštění …., opět nebyl problém zajet za ním a vyzvednout ho, tedy odvést domů k přítelkyni…., narodí se mu druhé dítě…., neklape to….

JÁ – mám jinou práci…, bydlím pořád sama…., tak proč bratra nevzít k sobě…., nemá kde bydlet…., proč ne…., platit mi vůbec nemusel, za nic, problém nebyl ….


– matka musí od svého manžela pryč, byl to cvok, hrozný žárlivec a při cestě autem měl – „raply“ - namířit auto několikrát na sloup, strom…., atd., aby se oba zabili…., nenormální….
…. Matka se stěhuje ke mně…., mezitím dělá bratr problémy…., rozepisovat se s menšími detaily asi nemá cenu…. – když mu dáte peníze a očekáváte za to, že Vám přiveze co má za ony peníze…. A ptáte se, kde to je a on Vám říká jeden den je to tam a tam…., a jsou to jen kecy…., kašlu na to…., nebo že si koupíte novou baterii do auta a on Vám ji vymění za starou z jeho auta…., no prostě již pro mě blbosti….


– mám toho dost a vyhodím ho z bytu…., stěhuje se…., no a - TEĎ TO HLAVNÍ – s onou „přítelkyní“ jsem ho seznámila já, kde jsem ji poznala? - v práci, kam jsem nastoupila…. – a tady už je to hlavní pořekadlo – „za dobrotu na žebrotu“…. Dál…, ona skončí u nás v práci, samý dohady, a taky s ním čeká dítě….

…. Přestala - jsem se s ním bavit…., zajímalo mě proč mi „tu blbou baterii vyměnil“ – co on na to? – před jedním „hasičem“ s kterým jsem tam jela - se neštítil ani toho, aby mě ve vchodě napadl…., čert to vem….

…. S matkou taky nekomunikoval neboť než se přestěhovala ke mně „ si od ní bratr zapůjčil auto“ – pozor zapůjčil…., ale, že ho bez jejího vědomí prodal? …., tohle dělá vlastní syn? ....

…. No a zas jde život dál…., a zase jsem to nakonec byla já – kdo ho zkontaktoval….

…. Sehnala jsem mu práci, dobrou práci…., a na cestě další dítě…., pak jsem se rozhodla mu prodat své auto…. – na kupní smlouvu a na splátky…., ze začátku platil…., já mezitím skončila v práci…., poté platit přestal….,
- po dlouhé době jsem zjistila, že auto bez mého vědomí krátce po převzetí prodal…., stejně tak jak udělal s matčiným autem..... a, že by doplatil zbytek, na co, zbytečný, že....

..... Zase jsme se rozhádali…., na cestě další dítě…., v pořadí jeho pátý…., s přítelkyní má problémy…., nechával jí samotnou s dětmi…., prý bez peněz a oni neměli co jíst, z čeho platit nájem….


– měla byt po svém otci…., byty se rozprodávali…., neměla na jeho koupi…., na bytě již měla dluh…., zařídili si pronájem…., další dluhy za neplacení nájmu…., jo v té době už si několikrát vyškemrali „od mé a bratrova matky peníze“ (nejen)….

…. Dostali je, a nejen to, jak matka mohla „pomáhala“, nejen finančně…., já už v té době čekala dítě…., taky jsme ji někdy finančně pomohli…., pravda, né moc, ale když já sama moc neměla, přesto jí člověk něco dal, aby měla….

…. Chtěla něco přivést, přivezli jsme…., matka jí posílala i stravenky…., pak jsem zjistila, že i sestřenka, která sama měla málo a přesto jí zasílala, když ona tak „krásně brečela“, že děti nemají co jíst….


…. V té době jsem čekala druhé dítě, ona musela z toho pronajatého bytu pryč…., neměla to z čeho platit, a děti neměli co jíst….

…. CO TEDA UDĚLAT? …. – no zlomit „mojí“ sestřenici neustálým voláním a brečením do telefonu….
…. Takže nakonec se nad ní sestřenka i teta smilovaly a vzala ji teta k sobě do baráku….
…. Hm, proč ne, že…., ve vedlejší vesnici bydlí „můj otec“….
…. V té době „můj otec“ zavřený…. ZA CO? Jezdil opilý na traktůrku po vesnici…., normální? – asi ne…., dostal za to pokutu a veřejné práce…., jenže ani jedno neudělal…., tak ho na měsíc zavřeli….
…. Otec se vrátil… A CO UDĚLAL? – běžel hned za ní…., prostě ji chtěl k sobě do baráku…, proč ne, že – trvalé bydliště ji tam hned zařídil….

PODOTÝKÁM – co dělala hned od začátku, co se nastěhovala „k mé tetě“ – byly jen samé pomluvy na mě a „bratra – naoko“ ….

…. Přítel měl služební cestu a jel kousek od bydliště „mého otce“…., tak jsem jela s ním…., dcerku jsme dali k babičce a já v druhém těhotenství jela za „otcem“….
….. Super, hned ta změna…., otec se změnil…., do té doby, než se k němu nastěhovala, jsme byli „já a otec“ spolu za dobře….


chtěla jsem se k „otci“ nastěhovat…., plánovali jsme to, že jak dodělám kurz, který jsem v té době navštěvovala….,
…. JENŽE – jsem se v době kurzu seznámila s přítelem, a velmi brzy jsem zapadla…., takže stěhování se odsunulo…., „otec“ o tom věděl, vše jsme si psali….

…. Když zabíjel a potřeboval pomoc, jeli jsme tam, jela s námi i matka, malá již moje dcerka…., byla tam i „teta Lída“, také přijeli pomoct, a to v té době měli jít na křtiny svého vnoučete…., a přesto to obětovali a jeli pomoct ….

…. Jelikož vznikly pomluvy na tom, že jsme tam jeli jen z toho důvodu, že jsme tam přijeli jen kvůli jídlu, masu, atd. …., napíšu taky to co JINÍ NEVĚDÍ!!! – třeba to kolik mě ta „pomoct“ stála, dobře, že jsem dokoupila kvůli dceři houpačku, chůvičku…, atd., je moje věc…., ale taky to, že jsem „otci“ na to prase „PŘISPĚLA“ – dala jsem mu 3 tisíce a to před „tetou Lídou“…., takže si může kdo chce tvrdit, že to není pravda!!!! … tedy celkem se vším všudy mě ta cesta stála 11 tisíc ….

– psala jsem, jak jsem tam v těhotenství jela a „otec se změnil“….,

hned po mém příjezdu na mě chrlil, co mu napovídala a nalhala…., proč se vůbec starala o to, jestli jsem já a bratr dostala k osmnáctinám finanční dar, který stejně naspořila „matka“…., proč tam tvrdila, že jsme to nedostali…., eventuálně „bratr“…., když logicky v té době byl bratr ještě se svojí tehdejší manželkou? …., že jí bratr řekl, že nic nedostal…., „lhář“, notorickému lháři asi těžko něco vyvracet….

…. SPRÁVNĚ? …. Dopadlo to tak, že jsme se nakonec s otcem chytli a já odešla…., sebrala jsem se a šla k tetě…., k té, co jí pomohla a smilovala se nad ní, taky té…., kterou také nakonec pošpinila…., jak jinak…., co také čekat „od oné osoby“

…. TAKŽE DÁL UŽ JEN BYLO TO – že se - se mnou „otec“ přestal bavit úplně…, vzhledem k tomu, že jsem si prožívala v té době mé druhé problémové těhotenství (jak jinak, stejné jako to první) jsem tam nejezdila, „otec“ mezitím prožil dva infarkty a od doktora pak už věděl – „že třetí nepřežije“ ….

…. JISTĚ A TADY UŽ VÍTE, JAK TO DOPADLO! – necelý měsíc před „otcovou smrtí“ měla holka na sebe „dům i s pozemky“ napsaný? – JAK? – darem…., proč by nebrala ne….

…. A JÁ A BRATR? – co…. Nám stačí pole a jeho dluhy ne….

… A TO PODOTÝKÁM, CO JÁ JEŠTĚ VÍM – je to, že si přál jít do „rodinné hrobky“ …. Hm, proč…. Ani pohřeb mu nezajistila…., nechal ho stát zpopelnit a rozsypat po poli, louce, přesně už nevím….

..... !!!!! – jedna rada ode mě, až Vám bude některý z rodičů říkat, co uděláme s domem a bude ho chtít na Vás přepsat…. BERTE a nečekejte a neoddalujte to JAKO JÁ…., když jsem na oné zabíjačce „otci“ říkala (před přítelem, matkou a tetou Lídou) – to počká, teď mám dítě, myslím na něj…., pěkný…, ale bude Vám to k ničemu, nakonec jako mě, páč nikdy nevíte - CO SE MEZI TÍM MŮŽE STÁT!!!!!


– ale já nebyla ta, co jezdila za tátou skrz peníze, nebyla jsem to já, kdo ho okrádal…., ale byla jsem to já, kdo na rozdíl „od bratra“ přijela babičce (otcovi mámě) na pohřeb….

– ví kde kdo, ale je smutný, když se k tomu využije nemocný člověk, a využije se to na „úkor cizího neštěstí“
– je to, že mi to „otec udělal“, že prostě na ní dal a věřil jí…., a taky mi vadí to, - že se k tomu PROPŮJČILI JINÍ - o kterých jsem si to vůbec nemyslela, to s tím darem…., "DĚKUJI VÁM" …., hlavně, že Vám se to nestane že, kdyby jo…., co by se stalo…., máte svědomí? …. Spěte klidně…., protože já od té doby spát klidně nemůžu…. A jinak to, že jste ten barák chtěli nejdřív pro sebe VÍM, to mi ještě táta řekl, když jsem tam byla.... a ještě jedna věc - VY MĚ ZNÁTE NEBO CO, ŽE JSTE MĚ TAM OČERŇOVALI A CHTĚLI JSTE SAMI, ABY TO OTEC NA NÍ NAPSAL? - když to nechtěl napsat na Vás....

mi to otec neudělal!!!

…. A taky to, že tam říkají, že si za to můžu sama…., ale nikdo už neví „proč jsem se tam nepřestěhovala a taky to jak jsme se dohodli s otcem….,
…. A taky to jaká „je ona“ a důvod, proč se musela vystěhovat
…. Proč taky to, že se „otec“ nesměl rozčilovat,… proč si vlastně k sobě nastěhoval cizí holku se třemi nevychovanými dětmi…., aby mu tam kde je pomohli…., kdo ví, mohl tu ještě být a dožít se „krásných šedesátin“? (nejen)



....no tak si pomohla…., byt po otci jí nestačil….

většinou co jsem měla - na to jsem si vydělala….

FAKT JE, ALE TEN, že i přesto co mi „otec“ udělal, přesto všechno jsem mu odpustila…. (kdo by - taky chtěl, aby se mu pořád den co den zdávalo o zlobě otci ke mně, o výsměchu – otce a jí, či bratra nebo o tom jak Vás zabíjí, ať mají ode mě klid….)

…. A VŮBEC…. Teď s jistotou můžu říct …. „TÁTO, TEĎ UŽ VÍM, ŽE TI NA MNĚ VŮBEC NEZÁLEŽELO“ - NEBO VLASTNĚ CO VÍM POTÉ, MOŽNÁ ANO, ALE ZLOMILI TĚ JINÍ!!!!

….VÍM, že Ti co vědí a znají , tedy znali ho, vědí, jak na tom byl…., a taky i to, že člověk, který se na veřejnosti několikrát počůrá, ať už v hospodě či jinde a neví o tom…, asi těžko může být normální nebo zdravý….
….. NEBO…. Se stále - podle VÁS pletu a budete mi stále tvrdit, mimo tohohle krom ještě něčeho jiného, že byl „otec v pořádku a při vědomí?“ ….

JEN SE SMĚJTE…. Já věřím, že se to jednou otočí a TI CO MI NEDÁVNO UBLÍŽILI…. CO? - Vrátí se Vám to, ať dřív či později…, jinak řečeno až to budete nejmíň čekat…., pak TEPRVE POCHOPÍTE, JAK MI TEĎ JE A JAKÝ TO JE…..

..... Nikomu to nepřeji, ale zřejmě - TY CO SE TEĎ SMĚJÍ ČI SMÁLI MĚ – těm to již z celého srdce přeji a znám to – pořekadlo – „boží mlýny melou pomalu, ale jistě“!!!

ALE MŮŽU ŘÍCT…., že i když je to v životě těžký, dá se to zvládnout, překonat to...., dá se dostat z čehokoliv, jenom chtít...., mít víru, věřit v lepší budoucnost….